Napsali o nás
Hašek bodyguardy nepotřeboval, neboť taktiku ještě neordinoval
Zleva poradce Karel Brückner, trenér Ivan Hašek a asistent Michal Bílek při tréninku fotbalové reprezentace v Kunicích
foto: Michal Doležal, ČTK
Ostražití bodyguardi tentokrát na stráni nad kunickým hřištěm zapotřebí nebyli. Trenér Ivan Hašek totiž na rozdíl od dnů příštích a vlastně i od předchozího srazu, kdy se na divizním hřišti kousek za Prahou chystal s reprezentací na Slováky, s tréninkem tajnosti nedělal. „A proč také? Stejně jde hlavně o to, aby si hráči po náročném programu odpočali a posbírali síly,“ vysvětloval, proč otevřel úterní přípravu pro veřejnost.
Taktické manévry se samozřejmě na parádně střiženém pažitu nekonaly, trenér Ivan Hašek se svými asistenty a poradcem Karlem Brücknerem hráčům nic nepředváděl, nevysvětloval, nenakazoval, natož aby je k něčemu nutil. To všechno teprve přijde.
„Teď šlo skutečně jen o to, aby ze sebe hráči dostali únavu nastřádanou v uplynulých týdnech. Vždyť mnozí hrají už pomalu dva měsíce cyklem středa - sobota a tohle jsou pro ně první volné dny po dlouhé době. Proto je odpočinek a načerpání nových sil tolik důležité. Vyléčení drobných šrámů a zranění zrovna tak,“ vysvětloval, proč své svěřence vyloženě šetřil.
Papadopulos? To je přece žolík!
Milana Baroše, jenž přijel od Bosporu s vykloubeným a zatejpovaným palcem na pravačce, narychlo povolaného Michala Papadopulose rovněž, neboť ten dorazil za reprezentací z Nizozemska bez svých diador, takže se musel obout do náhradních kopaček.
„Je přesně typem útočníka, kterého do vápna potřebujeme. Žolík, jenž dovede střílet góly,“ vysvětloval dost překvapivou Papadopulosovu dodatečnou nominaci reprezentační kouč. Další hráče zatím na štiřínský zámek, kde jeho vyvolení našli na deset dnů dočasný domov, zvát nemíní. „To jedině kdyby se snad něco přihodilo,“ málem se pokřižoval při představě, že by v přípravě na klíčové kvalifikační duely s Polskem a Severním Irskem mělo dojít k nějakým komplikacím. Zároveň tím ale nechtěně prozradil, že zranění čtyř hráčů, jejichž jména nemínil během pondělního srazu vyřknout, nejsou zase až natolik vážná, aby je posílal domů a sahal k rošádám v kádru. Svou logiku však donominování Papadopulose zřejmě má, prozatím nespecifikovaným zraněním prý trpí Svěrkoš.
Touha, která provází trenéra stále
„Během desetidenního srazu se toho zase až tak moc zvládnout nedá. Proto je důležité čerpat síly a navodit patřičnou pohodu. Samozřejmě vítěznou, protože Poláky a Iry musíme porazit, abychom se do baráže dostali. A pak už je mně jedno, na koho v ní narazíme, protože já si přeji jediné - abychom v ní vůbec byli a o Afriku dál hráli,“ svěřoval se trenér a šéf českého fotbalu v jedné osobě, na co myslí dnem i nocí.
Na to, jak oba zmiňované soupeře udolat a šest potřebných bodů získat také, to se ví. Proto vede se svými asistenty i konzultantem Brücknerem neustálé diskuse, jakou sestavu postavit a taktiku zvolit.
„Potřebujeme vyhrát, proto nebudeme moci ani v sobotu, ani pak ve středu vyčkávat, ale naopak - od začátku budeme hrát ofenzívně,“ nemínil pochopitelně nic vyzradit z plánů a taktických záměrů, k nimž s Brücknerem, Bílkem, Jindráčkem a Stejskalem došli. A neprozradí to ani v příštích dnech, protože na rozdíl od úterý už uzavře tréninky na kunickém stadiónku na sedm západů a možná i bodyguardy pod břízy a smrky na stráni nad hřištěm hlídat pošle, protože na utajované taktické manévry teprve dojde.
Zdeněk Pavlis,Sport.cz